Undercanopy osvětlení: kdy spodní dosvit opravdu vydělá

Nahoře krásné, tvrdé květy. O patro níž jiný svět – drobná květenství, slabé větve a listy, které většinu dne stojí ve stínu. Většina pěstitelů to řeší tak, že spodky odstraní. Undercanopy osvětlení jde opačným směrem: spodní patra nechá na rostlině a dosvítí je zespodu. Co o tom opravdu víme a kdy to má smysl?

1. Proč spodní patra zůstanou pozadu

Horní listy pohltí velkou část světla a v polovině porostu naměříš jen zlomek intenzity, kterou máš u vrcholků. Navíc se mění spektrum – zelené listy pohlcují červenou výrazně silněji než dalekou červenou, takže dolů dopadá světlo s jiným složením, než jaké vychází z lampy. Rostlina z nízkého podílu červené čte informaci „jsem zastíněná“ a reaguje prodlužováním.

Klasická odpověď se jmenuje lollipopping: spodní větve a slabá květenství se odstraní, obvykle v kombinaci se zapletením do podpůrné sítě. Důvodů je víc – lepší proudění vzduchu, vyrovnanější kvalita, méně práce s trimováním drobných květů. Nevýhodou je, že holé stonky pak zabírají značnou část výšky porostu. Undercanopy sází na to, že se i v téhle zóně dá vypěstovat použitelný výnos, když tam dostaneš světlo.

2. Undercanopy, nebo intercanopy?

Nejsou to synonyma. Undercanopy svítidlo leží pod rostlinami nebo mezi květináči a svítí vzhůru. Intercanopy visí přibližně v polovině porostu a svítí do stran. Spodní varianta se hodí tam, kde má na co svítit a kde by vnitřní lišta byla v cestě; vnitřní k vysokým rostlinám s několika patry květů. V domácích boxech se častěji sahá po undercanopy.

3. Umí list využít světlo zespodu?

Horní a spodní strana listu mají jinou stavbu. Horní je stavěná na světlo – pod pokožkou má natěsnané sloupcovité buňky plné chloroplastů. Spodní je stavěná na výměnu plynů: buňky jsou volně uspořádané, mezi nimi jsou vzduchové dutiny a sídlí tam většina průduchů. Nižší hustota chloroplastů a rozptyl na dutinách jsou důvodem, proč je spodní strana světlejší.

Foton dopadající zespodu má tedy o něco menší šanci posloužit fotosyntéze než foton shora. Praktické výsledky ale ukazují, že rostlina světlo z tohoto směru využít dokáže – list, který dlouho roste ve stínu, se navíc stavbou přizpůsobuje. A druhá věc: světlo zespodu dopadá přímo na průduchy, ty na něj reagují otevíráním, a to zvyšuje spotřebu vody.

Co z toho plyne pro praxi: stinný list hluboko v porostu vyrobí málo. Teprve nad několika desítkami µmol/m²/s začne odvádět víc, než sám spotřebuje, a výrazně produktivní je až při intenzitách ve stovkách. Proto se při pouze horním osvětlení spodní listy odstraňují – a proto je naopak při undercanopy potřebuješ a musíš je na rostlině nechat.

4. Co říkají studie

Dat je málo a je dobré znát jejich rozsah.

Hawley a kol. (Guelph, 2018) svítili shora na 500 µmol/m²/s a zespodu přidávali jen 95 µmol/m²/s – červenomodrým světlem a kombinací červené, zelené a modré. V druhém cyklu zvýšily výnos o 19,8 % (červenomodrá), respektive 24,5 % (RGB); v prvním cyklu byla signifikantní jen varianta RGB (18,9 %). Lišil se i chemický profil květů.

Rodriguez-Morrison, Llewellyn a Zheng (Guelph, 2021) není o undercanopy, ale je pro rozhodování klíčová. Pěstovali konopí pod intenzitami od 120 do 1 800 µmol/m²/s a výnos suchých květů rostl lineárně až do té nejvyšší hodnoty – ze 116 na 519 g/m², tedy 4,5krát. Fotosyntéza jednotlivého listu přitom saturovala hluboko pod tím. Poučení: „nahoře už mám dost“ je u konopí hranice, kterou domácí box skoro nikdy nedosáhne, a čísla jako 750 nebo 1 000 µmol/m²/s nejsou strop. Potence kanabinoidů se s intenzitou neměnila, obsah terpenů stoupl asi o 25 %.

Phytoplant Research (2025) porovnával horní osvětlení se spodním i vnitřním přisvětlením. Variabilita hmotnosti suchých květů mezi rostlinami klesla o 55–62 %, variabilita výnosu THC o 57–65 % a variabilita celkových terpenů o přibližně 75 %. Pro licencovanou produkci je právě tohle nejcennější výsledek – předvídatelnější šarže, méně květů druhé jakosti.

Dvě věci, které je u téhle studie potřeba dočíst. Spotřeba elektřiny na osvětlení stoupla o 13 % u spodního a o 23 % u vnitřního přisvětlení – a přepočteno na gram suchých květů za kilowatthodinu bylo spodní osvětlení proti hornímu lepší jen o 8,2 %, u výnosu THC o 3,1 %. Vnitřní osvětlení bylo v přepočtu na THC dokonce o 4,6 % horší. Druhá věc: autoři sami uvádějí, že světlo přidávali, místo aby ho přerozdělili. Srovnání při stejném celkovém příkonu – tedy přesunout 100 W ze 400W horního svítidla dospodu – zatím nikdo neudělal.

5. Kolik výkonu a jakou intenzitu

Kedlubňák: Mám spodní světlo nastavené na tři sta. Přesně podle doporučení.

Kukuřílek: Tři sta čeho?

Kedlubňák: No wattů! Tři sta je tam napsané, tak jsem dal tři sta.

Kukuřílek: Mikromolů na metr čtvereční za sekundu, ne wattů. Tři sta wattů zespodu je v metrovém stanu pekáč – typická tyčka má 70 až 140 W a to je pro jednu plochu dost.

Pozor na jednotky i v katalozích. Svítidla se uvádějí v µmol/s (celkový fotonový tok), zatímco intenzita v porostu je µmol/m²/s. Jedno není druhé.

Vodítka, která se dají použít:

• Výrobci doporučují řádově 120 W na jedno svítidlo o délce okolo 1,2 m a cílovou intenzitu ve stovkách µmol/m²/s v osvětlované zóně.
• Studie jsou skromnější: Hawley přidával 95 µmol/m²/s, Phytoplant jel spodní osvětlení na necelou pětinu příkonu horního svítidla. Oba přitom naměřili zlepšení.
• Z toho plyne praktický závěr: začni nízko. Jedna tyčka na metrový box je rozumná výchozí dávka, ne minimum, které je potřeba překonat.

Odhadovat se to ale nedá – potřebuješ změřit, co z toho skutečně dopadne na květy. K tomu slouží PAR/PPFD metr Apogee MQ-500. Jak se intenzita přepočítává na denní dávku světla, rozebírá článek Kolik světla potřebuje rostlina a pojem DLI ve slovníku.

6. Kdy zapnout a jak najíždět

• Fáze: spodní světlo má cenu zapojit, až má na co svítit – typicky v prvním až třetím týdnu kvetení.
• Náběh: list, který dlouho rostl ve stínu, se musí přizpůsobit. Začni na 30–40 % výkonu a přidávej postupně. Tohle si ověř před nákupem: bez stmívání najíždět nemůžeš.
• Režim: nejjednodušší je nechat spodní světlo svítit současně s horním a zhasínat společně.
• Příprava rostlin: pokud spodky běžně čistíš do nuly, při undercanopy taktiku změň a větve nech.

7. Tři přístupy v kategorii

V Undercanopy LED panelech stojí proti sobě tři odlišné koncepce.

SANlight Undercanopy STIXX je modulární řada tyček, kde si vybíráš podle hloubky porostu: 2-60 (47 W, 127 µmol/s), 3-80 (70 W, 191 µmol/s), 4-100 (94 W, 254 µmol/s), 5-120 (117 W, 317 µmol/s) a 6-150 (141 W, 381 µmol/s). Krytí IP68 snese kondenzaci i postřik u podlahy, profil vysoký necelé 2 cm se vejde mezi květináče. Pozor na dvě řady se stejnými čísly: stojan dostaneš jen u variant s označením Undercanopy (katalogová čísla AA51xx), u základní řady STIXX ne. Driver, dimmer a kabely se kupují samostatně. Kdo nechce skládat sestavu sám, vezme hotovou sadu – například 100 × 100 cm nebo 120 × 120 cm, pro velké plochy až 150 × 300 cm.

Gorilla UnderCanopy LED 120W je nejpřímočařejší varianta: integrované napájení, podlahové stojany, beznástrojové propojení až dvaceti svítidel z jednoho napájecího bodu. Spektrum je fixní a podle praktického srovnání Mr. José klade největší důraz na červenou – tedy přesně na složku, kterou horní listy pohltí nejvíc a do spodních pater jí pronikne nejméně. Stmívání a řízení běží na externím signálu 0–10 V, takže regulátor je potřeba dokoupit. V sestavě napojené na jeden kontroler je to nejlevnější cesta k výkonu.

Faven Chroma LED 120W Under Canopy Light 3.0 míří na experimentátory. Podíl červené lze plynule měnit v rozsahu 40–90 % (nastavení R4–R9) a daleká červená má vlastní kanál o příkonu 15 W. Svítidlo má dva drivery a komunikuje přes RS485, takže ovládání nemá na sobě – k provozu potřebuje ovladač CX2, bezdrátový systém GrowFlux, schválený RS485 adaptér nebo převodník z 0–10 V. Zato se dá spektrum ladit v čase – výrobce doporučuje R4–R5 v prvním až třetím týdnu kvetení, R6–R7 ve čtvrtém a pátém a R8–R9 v sedmém a osmém (schéma je postavené na osmitýdenním květu, delší cykly si rozvrhni podle něj). Kontroler stačí jeden na celou linku, takže u větších sestav se jeho cena rozpustí. Stojany, spojky a kabely najdeš u značky FAVEN.

Daleká červená na konci dne

Kedlubňák: Tu dalekou červenou mám puštěnou celý den, ať to dosvítí co nejdál.

Kukuřílek: Dál kam?

Kedlubňák: No do kouta stanu. Daleká – tak ať dosvítí daleko.

Kukuřílek: „Daleká“ je o vlnové délce, ne o vzdálenosti – kolem 730 nanometrů. A přes den ti rostliny vytáhne do výšky. Pokud ji chceš zkoušet, nech ji ve dne vypnutou a pusť ji krátce po zhasnutí.

Princip: krátce po zhasnutí zůstává v listech hodně aktivní formy fytochromu (Pfr) a do neaktivní (Pr) se vrací desítky minut až hodiny. Puls daleké červené přeměnu zrychlí – podíl aktivní formy spadne z asi 85 % na 10 až 30 % během pár minut a rostlina dřív „usne“. Někteří pěstitelé tak zkoušejí urychlit nástup kvetení u fotoperiodických odrůd; Faven k tomu doporučuje pět minut daleké červené hned po zhasnutí hlavních světel a kanál má vlastní časovač. Pro konopí jsou to zatím praktické zkušenosti a tvrzení výrobců, nezávislé studie chybí – ber to jako experiment, ne jako nastavení, které něco zaručí.

8. Co se změní v boxu

Každý přidaný watt skončí jako teplo – u spodního osvětlení v místě, kde na to nejsi zvyklý.

• Teplota a vysychání: teplo putuje vzhůru a ohřívá listy nad svítidlem. Médium vysychá rychleji; zkontroluj proudění vzduchu porostem a kapacitu odtahu.
• Voda: otevřenější průduchy znamenají rychlejší transpiraci. U intervalové zálivky počítej klidně s jedním cyklem navíc; v DWC a Ebb and Flow hlídej hladinu v nádrži.
• Živiny: dá se očekávat mírně vyšší EC – zvyšuj po 0,1–0,3 mS/cm a sleduj reakci. V první polovině kvetení hlídej dusík a magnézium: při nedostatku dusíku si ho rostlina vezme právě ze spodních listů a ty pak dosvěcuješ zbytečně.
• Teplota roztoku: v hydroponii hlídej, aby spodní svítidlo roztok nehřálo. Nad 20 až 22 °C už rozpustnost kyslíku citelně klesá.
• Řasy: živné médium plus světlo u podlahy je pro ně ideál. Odkryté nasáklé médium a hladinu roztoku před světlem zastiň.

9. Pro koho to má smysl

Buďme upřímní. Pokud máš nahoře slabé světlo, nejjistější investice je silnější horní panel – viz ta lineární odpověď až do 1 800 µmol/m²/s. Nabídku najdeš v LED panelech. Undercanopy není náhrada za chybějící výkon shora; je to způsob, jak světlo rozdělit jinak.

Nemá smysl tam, kde spodní patra důsledně čistíš do holých stonků – kde nic neroste, světlo nic nepřinese. Naopak se vyplatí u vyšších rostlin s několika patry květů, u matečných rostlin (silnější spodní výhonky, lepší klony), u pěstíren od pěti do deseti metrů čtverečních, kde se cena kontroleru rozpočítá mezi víc svítidel, a tam, kde jde o vyrovnanost víc než o maximum z jedné rostliny. A pak u všech, kdo si rádi hrají – s Chromou se dá ladit spektrum i časování a výsledek vidíš na vlastních kytkách.

Checklist před nákupem

1. Mám nahoře dost světla? Pokud ne, řeš nejdřív hlavní panel.
2. Nechávám spodní větve na rostlině? Při lollipoppingu do nuly undercanopy nekupuj.
3. Jaký výkon? Začni jednou tyčkou na plochu a změř, co dopadá na květy.
4. Čím budu stmívat? Gorilla potřebuje externí regulátor 0–10 V, Faven ovladač nebo převodník, SANlight samostatný dimmer – bez nich nenajedeš postupně.
5. Co není v balení? U STIXX driver, dimmer a kabely; u Chromy ovladač a napájecí kabel. U SANlightu navíc hlídej, že bereš variantu Undercanopy se stojanem.
6. Zvládne odtah a zálivka vyšší zátěž?
7. Mám čím změřit intenzitu, nebo jen hádám?

Zdroje

Článek vychází z těchto podkladů – u každého je uvedeno, co v něm najdeš nad rámec tohoto textu:

• Konopný podcast Mr. José, 94. díl – „Spodní osvětlení konopí: Vyšší výnos, nebo zbytečná investice?“ (pestovat.cz, 10/2026). Nejpodrobnější český výklad tématu včetně fotoreceptorů, úpravy zálivky a hnojení. Dostupné i jako přepis.
• Mr. José: Tři světla pro spodní dosvěcování rostlin (video, 10/2026). Praktické srovnání STIXX, Gorilly a Chromy v ruce, včetně nastavení kontroleru CX2 krok za krokem.
• Hawley, Llewellyn, Zheng a kol., HortScience 53(11):1593–1599, 2018 – „Improving Cannabis Bud Quality and Yield with Subcanopy Lighting“. První recenzovaný pokus se spodním přisvětlením u konopí.
• Rodriguez-Morrison, Llewellyn, Zheng, Frontiers in Plant Science 12:646020, 2021 – lineární odpověď výnosu na intenzitu až do 1 800 µmol/m²/s.
• Garrido a kol. (Phytoplant Research), Plants 14(10):1469, 2025 – „Subcanopy and Inter-Canopy Supplemental Light Enhances and Standardizes Yields in Medicinal Cannabis“. Otevřený přístup, obsahuje i tabulky energetické efektivity.
• Technické listy výrobců – SANlight (sanlight.com, doporučené sestavy STIXX Undercanopy podle velikosti plochy) a Faven Lighting (favenlighting.com, nastavení spektra a daleké červené).

Čísla v článku jsou převzatá z originálních studií, ne z druhé ruky – u spotřeby elektřiny a variability výnosu se totiž údaje v převyprávěních běžně zaměňují.